Klokani a klokánci
Říše: | Živočichové (Animalia) |
Kmen: | Strunatci (Chordata) |
Třída: | Savci (Mammalia) |
Podtřída: | Vačnatci (Marsupialia) |
Řád: | Dvojitozubci (Diprotodontia) |
Čeleď: | Klokanovití (Macropodidae) |
Klokanovití je druhá největší čeleď vačnatců (po vačicovitých) s 54 druhy v 11 rodech. Klokanovití se vyskytují většinou v Austrálii, Nové Guineji a na přilehlých ostrovech. Jejich vzrůst je střední až velký, váhy dosahují od 0,5 kg do 90 kg. Klokanovití jsou ploskochodci, mají dlouhou úzkou zadní tlapu a velmi silné zadní končetiny. Čtvrtý prst na zadní tlapě je nejdelší a nejsilnější, klokanovití ho ve značné míře používají k odrážení při hopsání. Pátý (vnější) prst je také velký. Stejně jako všichni Dvojitozubci jsou syndaktilí. Palec je někdy zakrnělý, ale obvykle úplně chybí. Většina druhů má mohutný a dlouhý ocas, který však není chápavý. Místo toho je spíš používán jako balancující či stabilizační orgán.
Novorozený klokan vlastní silou vyšplhá do vaku, kde se přichytne na jednu z bradavek. Ta zduří, zatímco novorozeněti srostou koutky tlamky, takže je k matce pevně přichyceno. Australští farmáři si původně mysleli, že mládě vyroste ve vaku přímo z bradavky. Vědci dříve předpokládali, že matka ulizuje mláděti cestičku mezi chlupy, pro ně to však nedělá - jen čistí srst od porodní tekutiny.
Náhledy fotografií ze složky Klokani a jejich hrdé já